Jdi na obsah Jdi na menu

Vojenské šarvátky v Tongrundu 1813-1913-2013

28. 11. 2013

 Tongrund 1813-1913-2013

Vojenské šarvátky na Frýdlantsku za napoleonských válek
 

pict8225.jpg

V roce 1813 zasáhlo dosud poklidné Frýdlantsko surové válečné dění. V březnu se v kraji objevili rakouští vojáci, kteří měli pohraniční oblasti severu rakouské monarchie chránit před nepřátelským vpádem vojáků francouzského císaře Napoleona Bonaparta. Ten svou rozpínavou politikou významně poškodil také hospodaření českých zemí. Například státní bankrot v roce 1811 byl jedním z důsledků napoleonských válek za vlády ne příliš schopného rakouského císaře Františka I. (II.) Frýdlantem se na jaře 1813 mihly osobnosti vojenského života tehdy zvučných jmen, ať už to byli hrabě Stadion či generál Neipperg. V březnu se v kraji objevila nevelká jednotka rakouských polních myslivců. Ubytovala se v různých vsích Frýdlantska. Po ní přišly útvary polsko-francouzské i ruské. Už 12. května přijel do Frýdlantu ministr hrabě Stadion, aby navštívil ruský „hlavní kvartýr“ až ve Zhořelci (Görlitz). Dva dny poté místní pozorovali průjezd pěti desítek vozů raněných Prusů a zajatců. Dočasný příbytek našli v Raspenavě a Luhu. Koncem května vpadlo na tisíc kozáků do obce Ves a poplenilo ji. Také jiná místa přečkala nápor nezvaných hostí. Na zámku strávil několik dní francouzský generál Moreau. Příměří mezi vojsky uplynulo v srpnu. Napoleon písemně rozkázal svému štábnímu generálovi Alexandru Berthierovi, vévodovi z Wagramu, obsadit Frýdlant 16. srpna. Jeho jednotky měly – spolu s vojenskými inženýry – obhlédnout okolí města kvůli vybudování opevněných pozic. Téhož dne přišla do Frýdlantu zpráva, že nazítří lze očekávat pochod jednotky „nepřátelské armády“ Poniatowského, která stála u Žitavy (Zittau) a někdejšího saského Rychnova (německy Reichenau, polsky Bogatynia). A tak se už 16. srpna u Kunratic a blízkého Frýdlantu střetly oddíly Rakušanů a Francouzů. Den poté Francouzi, Poláci a jejich generál Jan Nepomuk Umiński obsadili město. Pak přišly polsko-francouzské jednotky ke Kunraticím, kde je zadržovali rakouští myslivci ležící u Frýdlantu. Došlo k potyčkám. Jejich výsledkem byli dva zranění a dva mrtví myslivci rakouské armády a čtyři padlí z napoleonské polské jednotky. 

p1110929.jpg

Právě ve Větrově, na místě zvaném „Thongrunde“, zbudovaly části polsko-francouzské jednotky svůj tábor. Francouzi chtěli 20. srpna táhnout do Liberce, ale u Albrechtic a Mníšku je pozastavili rakouští vojáci. To jim nebránilo v úmyslu plenit a vypalovat obce v okolí Liberce. Protože vzápětí (26. 8.) utrpěli Francouzi porážku ve Slezsku, stáhli se i z Frýdlantu. Jejich pozice zaujali vítězní spojenci, jejichž vojska lze označit za mezinárodní. Když se 2. září 1813 objevili ve Frýdlantu vojáci nejrůznějších národností, slovanských i neslovanských (kozáci, Kalmykové a Kyrgyzové), purkmistr a radní jako představitelé města připravili jejich velitelům slavnostní hostinu. Cizokrajně vyhlížející, různými jazyky hovořící a v pestrých uniformách odění důstojníci dostali od místních s ohledem na válečné časy skvělé pohoštění v soudní světnici frýdlantské radnice. Neobyčejné setkání s ochránci habsburské monarchie zachytil místní malíř Anton Donath na rozměrné olejomalbě (viz obrázek vpravo nahoře). Tou dobou prošlo krajem na čtrnáct tisíc mužů směrem do Saska, aby se s francouzským vojevůdcem utkali 16. až 18. října 1813 v rozhodujícím střetnutí u Lipska. To přineslo konec moci „světového buřiče“. Jeho sebevědomé tažení Evropou skončilo formou dvouleté internace na ostrově Elba. Zaraženou panovačnost svého majestátu nad Evropou i Ruskem francouzský císař narušil už jen krátce: po definitivním zúčtování u Waterloo Napoleon Bonaparte dožil na sv. Heleně. Někdejší přítomnost jeho vojsk v roce 1813 se však zapsala do paměti současníků také v tomto kraji. 

20130515_141436.jpg

Frýdlantští si připomněli stoleté výročí vojenských střetů u Kunratic a Frýdlantu na popud Heinricha Metzgera. Místní amatérský badatel byl totiž původním povoláním plukovník. Jeho úsilím spolky získaly peníze na zbudování jednoduchého pomníku. Osazen byl při silnici u tzv. Tongrundu v roce 1913. Pamětní deska stručně připomínala tehdejší události. Slavnostního odhalení kamenného pylonu se zúčastnili podle dobových zvyků představitelé světské i církevní moci, členové různých německých
spolků, čestní hosté i obyčejní obyvatelé a diváci. Po sto letech už jejich jména upadla do zapomnění. Také pomník byl přestěhován a po roce 1945 poškozen. Teprve po několika generacích se obnovou historické paměti českých obyvatel kraje navrací památka na ty, kteří tu žili a bránili své domovy…
 
Co je to Tongrund?
Tongrund je pomístní název, jenž označuje místo, kde se těžila hrnčířská hlína pro výrobu stavebních materiálů (cihel, střešních tašek, šamotu) a keramiky (nádob, květináčů atp.). V Kunraticích u Frýdlantu vznikla v 19. století továrna na výrobu šamotu a jiných výrobků vypalovaných z hlíny. 
 
text: Milan Svoboda
 
Obnova a slavnostní odhalení 3. srpna 2013

01.jpg

Cesta k současné podobě památníku trvala řadu let. Prvním, kdo zapomenutý pylon při silnici ke státní hranici odkryl, připomněl veřejnosti a na vlastní náklady očistil, byl Pavel Kněbort z Liberce. V roce 2012 začala hlavní etapa obnovy, kterou realizovala obec Kunratice s občanským sdružením Frýdlantsko za podpory řady sponzorů a partnerů. Památník je osazen věrnými nekovovými kopiemi všech symbolů, které byly po 2. světové válce ze žulového pylonu odstraněny. Slavnostní odhalení obnoveného památníku se uskutečnilo 100 let po jeho prvním vztyčení 3. srpna 2013 pod záštitou hejtmana Libereckého kraje Martina Půty. Památník odhalil starosta obce Kunratice Milan Götz, který obnovu památníku spoluinicioval společně se zástupcem Armády ČR plk. Radkem Černým a rádním Libereckého kraje Vladimírem Mastníkem. Obnovenou památku posvětil liberecký vojenský kaplan Petr Šabaka. Součástí odhalení památníku byla přednáška libereckého historika a pedagoga dr. Milana Svobody. Slavnostního dopoledne se zúčastnilo cca 100 přihlížejících hostů, zástupci Ministerstva obrany České republiky, Armády České republiky. politického i občanského života z celého regionu. Čestnou stráž u památníku držel Spolek vojenské historie z Liberce.
 
Poděkování donátorům
Nadace Občanského fóra, Brex, spol. s r.o., Frýdlantské strojírny-Rasl a syn, a.s., Silkom spol. s r.o., WSB Andělka, s.r.o., Eurovia a.s., Sorting Live s.r.o., TRW Automotive Czech s.r.o., Dan Ramzer, David Břečka a občanům Kunratic u Frýdlantu.
 

tongrund-v-case.jpg

Text desky
DEM ANDENKEN
DER IN DEN GEFECHTEN BEI KUNNERSDORF,
FRIEDLAND, WÜSTOLBERSDORF UND EINSIEDEL
AM 17., 18. UND 19. AUGUST 1813
MIT DEN TRUPPEN DER AVANTGARDE
DES FRANZÖSISCH-POLNISCHEN VIII. KORPS
UNTER GENERAL UMINSKI UND DER
FRANZÖSISCHEN DIVISION GENERAL BRUNO
RÜHMLICH GEFALLENEN
ÖSTERREICHISCH-UNGARISCHEN KRIEGER
OBERLEUTNANT GEORG NAGY
DES HUSAREN-REGIMENTES „KAISER“,
25 SOLDATEN DER 2. LEICHTEN DIVISION
UNTER GENERAL GRAF NEIPPERG
UND DEN DASELBST GEBLIEBENEN
OFFIZIEREN UND MANNSCHAFTEN DES GEGNERS
ERRICHTET.
1913
 
volný překlad do češtiny
 
NA PAMÁTKU
RAKOUSKO-UHERSKÝCH VÁLEČNÍKŮ, KTEŘÍ SLAVNĚ PADLI
U KUNRATIC, FRÝDLANTU, ALBRECHTIC A MNÍŠKU
DNE 17., 18. A 19. SRPNA 1813
V BOJÍCH S ODDÍLY PŘEDVOJE FRANCOUZSKO-POLSKÉHO VIII. SBORU
GENERÁLA UMIŃSKÉHO A FRANCOUZSKÉ DIVIZE GENERÁLA BRUNA,
NADPORUČÍKA GEORGA NAGYHO OD HUSARSKÉHO PLUKU „KAISER“,
25 VOJÁKŮ 2. LEHKÉ DIVIZE GENERÁLA HRABĚTE NEIPPERGA
A ZDE ROVNĚŽ ZŮSTAVŠÍCH DŮSTOJNÍKŮ A MUŽSTVA PROTIVNÍKA
POSTAVENO
1913.
 

Potyczki w okolicach Frydlantu w czasach Wojen Napoleońskich.pdf

  

Česká televize - Události v regionu 3.8. 2013

 

 

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Památník v Tongrundu